Přehledná interaktivní mapa.

Kalendář
listopad 2017
TPoÚtStČtSoNe
44
1
2
3
4
5
45
6
7
8
9
10
11
12
46
13
14
15
16
17
18
19
47
20
21
22
23
24
25
26
48
27
28
29
30
Počasí

Začínáme

1. července 2017

pict

Video o Tolštejnském panství

 

 

jste zde: czeVýletyČeská Kamenice

Česká Kamenice

17.6.14 8:57 | admin | 969x

Česká Kamenice byla v roce 2005 vyhlášena Historickým městem roku a je vyhlášenou památkovou zónou, kde po své cestě narazíte na mnoho kulturních památek. Přirozený střed památkové zóny tvoří tvoří náměstí Míru s renesanční devítibokou kašnou a barokní sochou Panny Marie Immaculaty.Můžete navštívit různé kostely, Historickou budovu děkanství čp. 110, která byla postavena již roku 1711 či Měšťanský dům čp. 107, který je příkladem renesančního městského domu se značnou vypovídací hodnotou. Zajímavým lákadlem je také hrobka rodiny Predl z roku 1868, která je pozůstatkem starého městského hřbitova, založeného v 17. století. Na náměstí najdete kamennou renesanční devítibokou kašnu od mistra Matyáše Zimmermanna ze Žitavy.

Nad Českou Kamenicí se tyčí čedičový vrch Jehla, kde je menší vyhlídková terasa. Cesta na vrchol vede krásným prostorem mezi skalami a prohlubeninou zvanou Trpasličí pánev.

 

Poutní kaple Narození Panny Marie 

Tato barokní stavba z 18. století je kruhového půdorysu a se nachází vedle již zmíněného hřbitova. Najdete zde zajímavosti jako Milostnou sošku Panny Marie vysokou 75 cm, na zadní straně oltáře se nachází obraz Marie Terezie, či v ambitu zrekonstruovaný morový vůz.

 

Muzeum psacích strojů

Více než 300 psacích strojů z období od konce 19. do poloviny 20. století.

Provozní doba 15. 6. - 15. 9. so, ne 14:00 - 18:00

Tel:       603 722 261
E-mail:    muzeum.psacichstroju@centrum.cz

Adresa: Lipová 103, 407 21 Česká Kamenice

GPS: 50° 47' 53.0844" N14° 25' 3.9576" E

 

Salhausenský zámek

Najdete ho v západní části města u silnice do Janské. Pozdně gotická stavba s čtyřhrannou nárožní věží má rysy tzv. saské renesance s gotickými zubatými štíty. Vedle zámečku stojí bývalý špitál, postavený v novogotickém slohu.

 

 

Evangelický kostel

Jehož základní kámen byl položen v roce 1929. Již roku 1930 byl tento kostel slavnostně vysvěcen a teprve až po jeho dostavbě bylo nainstalováno topení a darovaná křišťálová křtitelnice. V roce 1968 stavbu odkoupilo město, byla zde zřízena smuteční obřadní síň a byla provedena celková rekonstrukce. Jednoduchá hmotná stavba je dokladem hodnotné architektury regionálního významu.

 

 

 

Kostel sv. Jakuba většího

Trojlodní kostel s mohutnou hranolovou věží najdete asi 200 metrů od nádraží, nejprve podél silnice I/13, na křižovatce u přejezdu do Žandova do Lipové ulice. Jeho vnějšek je jednoduchý, hladké stěny člení jen nárožní bosáž, přiznané podpěry klenby v bočních stěnách, hlavní římsa, hrotitá okna doplněná malými obdélnýminajdete na jižním okraji historického jádra města proti místnímu zámku. 

 

 

 Zlatý vrch

Výrazný kopec, na jehož úbočí byl lom. Čedičové sloupce v něm byly dokonale vyvinuté a jen málo rozpukané, takže se daly lámat až 6 m dlouhé. Pro svou velkou odolnost se údajně používaly i při stavbě mořských hrází v Nizozemí.

Již v 1. polovině 20. století se uvažovalo o tom, že by odtěžením dolního patra až ke stěně patra horního vznikla souvislá stěna se sloupy dlouhými kolem 30 m.

 

Rozhledna Studenec

Poblíž České Kamenice leží šestnáct metrů vysoká železná rozhledna na vrchu Studenci. Je druhou nejstarší rozhlednou v ČR. Tato národní technická památka prošla v letech 2007 – 2009 rozsáhlou rekonstrukcí.

 

Rabštejn Janská

Nedaleko České Kamenice najdete Muzeum koncentračního tábora. Podzemní továrna z II. světové války. xpozice v jednom z podzemních systémů popisuje historii Rabštejnského údolí. 

Otevřeno je po celý rok, ale návštěvu je nutné domluvit nejméně den předem. Vstupné je 80 Kč.

Více zde: http://www.podzemirabstejn.cz/

 

Naučná stezka okolím Studence

Stezka vede po lesních cestách převážně po značených turistických trasách. Seznamuje návštěvníky s lesními ekosystémy, s lesnictvím i s významným vodním tokem Kamenicí. Vede několika přírodními rezervacemi a památkami. Je dlouhá 27 km. Nástupním bodem může být železniční zastávka v Mlýnech či náměstí v Chřibské.

 

Jehla - Bratrský oltář

Dvouvrcholový čedičový kopec, vypínající se asi 1 km severovýchodně nad Českou Kamenicí. Z jeho jihozápadního vrcholu vybíhá úzký skalnatý hřbítek, strmě spadající do údolí, který je tvořen špičatými čedičovými skalisky, podle nichž byl vrch zřejmě pojmenován.

Na severovýchodním svahu Jehly je v závěru zalesněné boční strže ukrytý Bratrský oltář. Na malé plošince, přístupné po kamenných schodech, jsou v pískovcových skalách vytesané rámy a výklenky pro obrazy křížové cesty a sochy světců.

 

Pustý zámek - Fredevald

Pustý zámek je strmý znělcový skalní ostroh (405 m), ležící v údolí říčky Kamenice asi 3 km východně od České Kamenice. Spolu se sousedním Břidličným vrchem původně tvořil souvislé znělcové těleso, ale říčka v něm postupně vyhloubila úzkou skalní soutěsku, která dnes oba útvary odděluje.

Erozí řeky vznikla na Pustém zámku asi 50 m vysoká skalní stěna. Tvoří ji mohutné čtyř až šestiboké znělcové sloupce, jejichž délka dosahuje 25 m a tloušťka až 1,85 m. Tyto sloupy jsou na úpatí skály uložené prakticky vodorovně, ale směrem vzhůru se stále více naklánějí, takže vytváří obrovský vějíř.

Na skalním ostrohu se dochovaly sporé zříceniny hradu Fredevaldu.

K Pustému zámku nevede žádná ze značených turistických cest, prochází tudy ale trasa naučné stezky Okolím Studence.

V bočním údolí asi 250 m severozápadně od Pustého zámku je 2 metry vysoká pískovcová skalka, označující starou hranici panství. Do její čelní stěny jsou vytesané dva křížky s číslem 7 a s letopočty 1735 a 1832. Asi o 500 metrů dále k severozápadu stojí na náhorní plošině u staré lesní cesty do Lísky kamenný Blumbergův pomník

 

 

Skalní vyhlídky

Z náměstí se po žluté vydáme severním směrem Nerudovou ulicí kolem Poutní kaple Narození Panny Marie, zprava obejdeme městské koupaliště a pokračujeme vzhůru ke skalním útvarům a vyhlídkám - k Žábě a Ponorce. Na trase dále mineme pískovcový kužel, zajímavý tím, že na něm před 2. sv. válkou byla osazena pamětní deska Viléma Tella. Po pamětní desce dnes zbyla jen prázdná prohlubeň ve skále. Jen pár kroků od tohoto kamene se nachází (zatím) bezejmenná vyhlídková plošina se zachovalým zábradlím, která je na staré německé mapě pojmenována Joohn-Stein. I zde se nabízí pěkný pohled do krajiny, i když z obou stran sevřený zalesněnými pískovcovými masivy. Po žluté značce pokračujeme dále směrem ke zbytkům skalní výklenkové kaple Nejsvětější Trojice, až dorazíme na konec okruhu - k areálu Bratrského oltáře. Zde je možné pokračovat dále po modré směrem na Lísku do Chřibské, nebo se vrátit kolem Jehly zpět do České Kamenice.

 

Střední vrch

Střední vrch leží asi 1 km severním směrem od obce Prysk nedaleko České Kamenice. Jedná se o 593 m vysoký čedičový kopec. Zajímavý je tím, že se z jeho vrcholu tyčí skalní suk.

Vršek je dostupný strmou pěšinou, která byla upravena roku 1896 členy Horského spolku Horního Prysku. Odměnou za namáhavý výstup je výhled do širokého okolí, který je jedním z nejhezčích pohledů na okolní Lužické hory i vzdálenější vrcholky Českého Švýcarska.

 

Slavné vily v Česká Kamenici

Vila Franze Matzkeho

Umístění vily:   Máchova čp. 301, Česká kamenice

Architekt vily:    Josef Weinolt

Stavebník vily:  Franz Matzke

Výstavba vily:   1907-1908

 

Vila č. p. 301 patří do souboru tří vil architekta Josefa Weinolta, které jsou zasazeny podél Máchovy ulice v České Kamenici. Nejstarší z nich si Weinolt v letech 1897–1899 vystavěl ještě v historizujícím stylu pro sebe a svou rodinu. Na počátku dvacátého století se Weinolt stává nejvýznamnějším českokamenickým architektem, je autorem řady secesních objektů ve městě. Ve své tvorbě se nechal ovlivnit mnoha styly, které v secesi rozpoznáváme: kolem prvního desetiletí dvacátého století tvořil vegetabilní i geometrickou secesi, na svých stavbách používal v duchu místní stavitelské tradice motivy hrázdění. Při tvorbě vily pro Franze Matzkeho zase inklinoval k secesi ovlivněné vídeňskou školou. Vila stojí v zahradě ve vilové čtvrti severně od náměstí ve svažitém terénu. Hlavní (jižní) fasáda stavby téměř čtvercového půdorysu je v úrovni okapu rozčleněná do tří výškových úrovní podle důležitosti interiérových prostorů. Z hlediska výzdoby se průčelí vily výrazně projevují svými volnými plochami, které již nejsou členěny tradičními architektonickými prvky (římsami či lizénami), ale lineárně strukturovanou omítkou, obíhající stavbu v úrovni oken prvního podlaží nebo modrým keramickým obkladem v partiích pod korunní římsou. Ve vpadlých polích nad okenními otvory zimní zahrady jsou zase vtipně umístěny realisticky ztvárněné rostlinné Vila Franze Matzkehomotivy. Také dvorní (severní) fasáda odráží svou nečleněnou fasádou utilitární využití vnitřku, takže ani pás strukturované omítky toto průčelí nezdobí. Podle původních plánů zamýšlel Josef Weinolt použít k doplnění stavby elegantní kovové prosklené markýzy a rozvíjené ornamenty zábradlí, realizovaná vila však před těmito lyrickými prvky klade důraz na jasně konstruktivně vyjádřenou hmotu. Proč byl zvolen vážnější výraz stavby oproti původnímu návrhu v duchu francouzské secese nevíme, nicméně výsledkem je velmi kvalitní objekt, který tvoří významnou součást secesní architektury regionu.

 

Vila Rudolfa Hübela

Umístění vily:    Palackého čp. 141, Česká Kamenice

Stavebník vily:  Rudolf Hübel

Architekt vily:    neznámý

Výstavba vily:   1922-1923

 

Dům je architektonicky velice hodnotnou, autorsky dosud neurčenou vilovou stavbou, která tvoří mimořádný příklad klasicistního projevu stylu art deco. Je umístěn v rozlehlé zahradě, jejíž úprava byla zčásti zachována, původní je i vstup do areálu objektu a jeho oplocení. Tento dům, který svou kvalitou i rozsahem zachování vnitřního zařízení významově přesahuje českokamenický region, nechal v letech 1922–1923 na uvolněné stavební parcele vystavět Rudolf Hübel, vlastník textilní továrny v České Kamenici. Dům byl zcela dokončen do poloviny dvacátých let, včetně náročného interiéru, proto ho nijak neovlivnila světová úvěrová krize, která v roce 1931 postihla i Hübelovu továrnu. Hübel vilu vlastnil až do konce druhé světové války. Poté byl dům konfiskován a v polovině června 1945 se do něj nastěhoval štáb vojenské jednotky zemského odboru bezpečnostního, vedený štábním kapitánem Dovarou. Vilém Dovara, který pracoval za Protektorátu na pražském policejní komisařství, si chtěl v Sudetech vylepšit svůj kolaborací pošramocený profil, proto začal v České Kamenici organizovat divoký odsun občanů německé národnosti. Během léta 1945 vyhnat přibližně 4000 obyvatel, z nichž 26 raději spáchalo sebevraždu, než aby opustilo rodné město. Nebyli to ale jen příslušníci nacistických organizací, koho nechal Dovara internovat v bývalém koncentračním táboře v Rabštejně, kde jich téměř sto zemřelo. Dovarova skupina stále drancovala celé město, mučila i členy již českého místního národního výboru, kteří protestovali proti jejímu terorizování a vraždění. Na události léta 1945 upozornil o dva roky později časopis Dnešek redigovaný Ferdinandem Peroutkou. Vinou komunistického převratu byl však Dovara po pěti měsících vězení propuštěn, dostal zpět svou hodnost a stal se důstojníkem StB, která ho nasazovala jako provokatéra. Na podzim 1945 byla do objektu umístěna internátní odborná škola pro ženská povolání, stavební úpravu objektu prováděli Němci, internovaní ve sběrném táboře, poté zde byla zřízena mateřská školka, která působí v budově dodnes.

 

 

Zdroj:

 

PAVLÍČEK, Tomáš. Slavné vily Ústeckého kraje. 1. vyd. v jazyce českém. Praha: Foibos, 2007. Slavné vily. ISBN 978-80-87073-04-9.

 

 

Pivovar Česká Kamenice

 

 Pivovar CK

 

Kontakty:

Pivovar a Palírna

Pivovarská 3 

Česká Kamenice

GPS: N 50°47.88180', E 14°24.89002'

tel.:  778 002 298

tel.:  777 880 024

e-mail: info@pivovarkamenice.cz

 

Bližší informace naleznete na: www.pivovarkamenice.cz

 

 

 

 

Portál cestovního ruchu.  Baner www.oponice-tolstejn.eu
pict
Vyhledávání
pict
Napište nám
Váš email
pictopište prosím znaky do pole
pict
Doporučte nás
Váš email
Adresát

Spodní loga

Tolštejnské panství, webmaster: info@tolstejnskepanstvi.cz

©2012 | Designed by Karel Hybš | Powered on bubilegCMS v4.00L | Licence | Best in Mozilla Firefox Google Chrome